Statečný

20. září 2013 v 19:32 | Ilía |  Ostatní povídky
Tuhle myšlenku jsem v sobě držela už hrozně dlouho... a jak to tak býva... někdo mě předběhl :D
Když jsem podobnou povídku dnes přečetla na Ilončině blogu řekla jsem si, že už musím s kůží na trh.
A když jsou obě povídky na stejné téma napadlo mě... proč bych tu svou nemohla trochu poupravit a udělat té Ilončiné "malou sestřičku" :DD
ZDE dávám odkaz na její povídku. Doporučuji si ji přečíst. Je zajímavá.
No a teď... se jde na věc :DD


Oči se mi rozšířily strachem. Letěl jsem? NE! Já padal!...
Stačil jsem zachytit jen poslední smutný pohled mého společníka. Věděl, že dole nemám šanci. Nevyčítám mu jeho nečinnost. Byl už starý. Nemohl se ani pohnout.
Hlasitý hukot se neustále přibližoval. Jekot a křik… pláč.
… a potom jsem dopadl. Ostré šedé štětiny mě bodaly do zad. Zbraň mi vyletěla z ruky. Přilba se nárazem zploštila a vytvořila tak kolem mé hlavy těsné vězení. Cítil jsem bolest, jak se moje lebka pomalu začala tím tlakem prohýbat dovnitř. Cítil jsem i tok vlastních myšlenek…

***

Jeden z nich se přihnal přímo ke mně. Bylo to obrovské.
Snad- si- mě- nevšimne, pomyslel jsem si. Celé tělo mi trnulo strachem. Nemohl jsem se ani hnout. Nemohl jsem dýchat. Myšlení mě nehorázně bolelo. Je to vůbec možné. Je možné, aby myšlenky působily tak silnou fyzickou bolest. MNĚ?!

KŘUP!! Trhl jsem sebou. Naprosto přesně jsem věděl, co právě teď prasklo. I když jsem ji neviděl... Moje mušketa byla na dva kusy. Moje jediná možnost ochrany byla pryč. V čudu!!
Obr se zarazil. Sklopil své velké černé oči k mé ubohé zbrani.
… a pak mu pohled padl na mě. Na mé bezvládné, ubohé, hrůzou ochromené tělo.
NE! TO- NE! BĚŽ- DÁL! MĚ- SI- NEVŠÍMEJ! křičel jsem na něj v duchu.
Blížil se. Byl čím dál blíž. Jeho černé oči se dychtivě rozevřely a prsty- ty hrozné, tlusté, odporně krátké prsty- se mě snažily uchopit. A potom jsem letěl. Vznášel se vzhůru.
Mé malinkaté srdíčko bušilo jako o život.
"Prosím. Prosím, ať je to rychlé", zašeptal jsem neslyšně a zavřel oči.
…a potom už nic. Bylo po všem. Bolest zmizela.
Opatrně jsem odlepil víčka od sebe a vyjeveně pohlédl na… mého společníka?? Ano! Byl to on. Věnoval mi překvapený pohled a odvrátil se pryč- věděl jsem, že mě rád vidí.
"Není za co", zahřmělo mi u ucha. Dech se mi zadrhl v hrdle a já se pomalu, se strachem, otočil.
Hledělo na mě jedno za dvou velkých černých očí. Jiskřilo… radostí? Štěstím?
Už nehrozilo žádné nebezpečí… cítil jsem to.
Nejsou až tak oškliví, proběhlo mi hlavou. No… alespoň tenhle není…
Trhaně jsem kývl na odpověď. Obr na mě naposled mrkl a vzdálil se.

***
Ozval se zvonek… konečně.
"Děti, je čas jít domů", řekla nějaká žena.

***

Než vyhasla poslední žárovka, zašustil vedle mě plyšový medvěd: "Časy se mění."

Nemohl jsem jinak, než souhlasit. Ano… časy se mění. Já to přežil! Setkání s obry. Možná nejsem tak úplně k ničemu, jak jsem si myslel. Já… statečný cínový vojáček! Vojáček, který přežil...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 20. září 2013 v 20:33 | Reagovat

Páni, moc se Ti to povedlo :-)

2 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 20. září 2013 v 21:43 | Reagovat

Ou.. tak tohle je o hodně hezčí než to moje.. :-) A má to i lepší konec. Já neumím psát moc šťastné konce. A jinak díky, že jsi tam dala můj příběh, je to od tebe hezké.. :-)

3 the-hunter the-hunter | Web | 20. září 2013 v 23:43 | Reagovat

To je geniální. Poprvé jsem to jenom tak rychle přelétla, protože mě strašně zajímalo, kdo to vlastně vykládá. Pak jsem si to musela přečíst ještě jednou pomaleji, a... tohle je sakra dobrý text. Tentokrát to myslím tak vážně, jak už dlouho ne - fakt to bylo napínavé a četlo se to naprosto úžasně.
Poznámka pod čarou - při čtení jsem chvilku (netuším proč) uvažovala, jestli náhodou nepopisuješ Darth Vadera. To bude asi těma černýma očima ;).

4 the-hunter the-hunter | Web | 21. září 2013 v 1:26 | Reagovat

(Tenhle komentář se tak úplně netýká článku. Jenom jsem to chtěla adresovat přímo tobě, ne k sobě do komentářů. Snad to nevadí :)).
A sice, že - literární postavy mají právo se bránit, když je chce někdo prznit fan fikcí ;p. Jo, teď haním sama sebe, neboť i já jsem na FF začínala, ale... No jo, Twilight se prznit může. Zato D nikoliv. Já mám jeden jeho příběh rozmyšlený, ale napsat bych si ho nedovolila. Trochu se bojím, aby mi pak vážně nepřišel domluvit.
D je rozhodně lepší než všichni lesknoucí se upíři, kteří kdy běhali po tomto i všech jiných světech. Jen si to uvědom - když už pije krev, rozhodně ne zvířecí, má mluvící ruku, a hlavně - NECHODÍ NA STŘEDNÍ!
Dál... Snape je možná hrdina, ale já jsem HP četla ještě jako malá, a mě vždycky připadal jako děsivý zlý černokněžník. Nějak jsem si ho neoblíbila. Vážně bys byla schopná vyleštit mu boty  8-O?
A konečně - Hostitel. Můj zásadní problém je tady asi ten , že Ian patří mezi moje první (ne-li vůbec první) knižní platonické lásky, a tak nějak žárlím, když ho mají vidět i druzí. Chyba není až tak v Abelovi (byť je hroznej) jako v tom, že by se mi na tu roli nehodil absolutně nikdo.
Proti Lukovi, pokud vím, nic moc nemám ;D.

5 cambera cambera | Web | 21. září 2013 v 19:34 | Reagovat

Nemám slov. Kdy bude pokračování?

6 the-hunter the-hunter | Web | 21. září 2013 v 23:24 | Reagovat

Čistit boty?! Kde je nějaká sebeúcta? ;D
Hostitel opravdu Je na delší povídání. Ale tohle naprosté nerespektování knižního vzhledu té postavy je celkem běžné - viz. filmová Arya (ta eragonovská, samozřejmě). Melanie je celkem fajn, neurazí nezaujme. Kdyby celý ten film běžel lépe než běží, možná by mi začal její vzhled vadit, ale takhle je tam moc jiných větších chyb, než abych se rozčilovala ještě nad takovou drobností. Ale celkem mě zvedla ze židle ta údajná Melanie na konci - neměla být náhodou blondýna?!

7 the-hunter the-hunter | Web | 21. září 2013 v 23:33 | Reagovat

(Pokračuju v proslovu, omylem jsem ten komentář odeslala asi v polovině psaní...)
Souhlasím, že Kristen je čiré zlo, a jenom mě napadá, že ti dva se s Patizónem hledali, až se našli. Jeden je ošklivej, další zase neumí hrát. To je i na Stmívání trochu škoda... (Jak je pak možné, že ty filmy byly tak úspěšné?) A ta Meyerová... Třeba se na natáčení až tak nepodílela, ne?

Hele, já jsem psala, že Ian byl první (jo, znělo to divně ;D), ne že byl jediný. Nebudu se tu vypisovat ze všech svých lásek mimo naši realitu (popř. galaxii), ale jediný rozhodně ne. Má to ovšem jednu nespornou výhodu - můžeš si jich milovat, kolik chceš, protože stejně žije každý v jiné dimenzi, a  navzájem o sobě neví. Nějakého odhalení nevěry se pak nemusíš bát ;D.

8 Eamane Eamane | Web | 22. září 2013 v 10:44 | Reagovat

Tohle se ti opravdu povedlo :) ...

9 Nalouwi Nalouwi | 22. září 2013 v 14:09 | Reagovat

ty kráso! Tak ta je opravdu úžasná!! :D

10 the-hunter the-hunter | Web | 22. září 2013 v 15:13 | Reagovat

Kdyby obživli, byla by to vážně sranda. Tak si to spočítejme - bez Iana je jich devět. Z toho čtyři jsou šílenci s mečem, jeden sakra dobrý lučištník, jeden čaroděj. Co umí Luke jsem z filmu tak úplně nepochopila, ale minimálně manipulátor je slušný. Kdyby se chlapci opravdu potkali, byla by to asi krvavá řež ;D.

11 the-hunter the-hunter | Web | 22. září 2013 v 15:13 | Reagovat

Kdyby obživli, byla by to vážně sranda. Tak si to spočítejme - bez Iana je jich devět. Z toho čtyři jsou šílenci s mečem, jeden sakra dobrý lučištník, jeden čaroděj. Co umí Luke jsem z filmu tak úplně nepochopila, ale minimálně manipulátor je slušný. Kdyby se chlapci opravdu potkali, byla by to asi krvavá řež ;D.

12 Šárka Šárka | Web | 22. září 2013 v 22:12 | Reagovat

Nechápala jsem až do posledních řádků. Vskutku, geniální. Geniální....geniální :)

13 Ilía Ilía | Web | 24. září 2013 v 20:20 | Reagovat

Děkuju :)

14 Džejn Džejn | Web | 8. října 2013 v 10:35 | Reagovat

Dávam pred tebou dole svoj imaginárny klobúk. Z tejto poviedočky som mala veľmi príjemný čitateľský zážitok. Miestami som síce nechápala,ale potom ten nečakaný koniec mi všetko ozrejmil. Som rada, že si to uverejnila. Nehanbi sa za svoje nápady. :)

15 Kai Kai | E-mail | Web | 12. dubna 2014 v 23:05 | Reagovat

Wow, sice jsem od Ilonky příběh nečetla, ale po tomhle si ho nejspíš přečtu - úplně jsem tomu propadla ve chvíli, kdy křičel v duchu, ať si ho nevšimne :D :D

16 Irith Irith | Web | 20. května 2014 v 16:56 | Reagovat

Moc hezké. Na začátku jsem sice čekala jinou pointy, ale moc vtipně napsané. Píšeš vážně dobře, jen tak dál!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama