Velmi zmatená mysl... nebo ne?

23. února 2014 v 14:37 | Ilía |  Naděje zatracencům
A je tu další kapitola. Konečně!
No nic. Je to nuda. Navíc pěkně krátká, nekvalitně napsaná nuda s děsným slohem. Ale už mi tolik hrabalo z toho, že mi to pořád leží v šuplíku a nikdo to ještě nečet, že to sem prostě musím dát. Hahaha :DDD
PS. A byla bych ráda, kdy jste si někdo dal na blog banner, který mám v menu. Udělalo by mi to radost. :)



"HOŘÍ!!! POPLACH! MĚSTO HOŘÍ!!!" křičela Nasuada zatímco běžela chodbami hradu. Ani pořádně nevěděla kam. Prostě měla v plánu utíkat, dokud na někoho nenarazí. Neměla nejmenší tušení kolik je hodin, ale byla si jistá, že i přesto někoho potkat musí. Někoho…

Zatočila se jí hlava. Přichytila se kamenné stěny, aby sebou na místě nepraštila o zem. Musí se přece přinutit ke klidu. Nikomu nepomůže, když tu bude zmateně pobíhat. Nádech, výdech. Nádech, výdech. Správně. Pomalu. Jen dýchej. Mžitky před očima se začínaly pomalu projasňovat. Opatrně se dotkla rány na hlavě, ale ucítila jen suchý obvaz. Správně, opakovala si pořád dokola. Musíš zůstat v klidu. Tak, a teď dávej jednu nohu před druhou. Musíš jít pomalu. Nesmíš běžet. Udělá se ti hůř.

Možná by se dokázala ovládat. Možná by dokázala jít i docela pomalu. To by ale z venku nemohla zaslechnout řev draka. Znovu vyrazila. Zahýbala za jeden roh. Druhý… třetí. Jen běžela a doufala, že na někoho narazí. A pak najednou narazila.

"Propánakrále," vykřikla Farika, když do ní Nasuada v plné rychlosti vrazila. "Paní Nasuado, co vás to napadlo?! Takhle pobíhat po hradě s rozbitou hlavou. Hned se musíte vrátit do postele!"
"Musíš zburcovat hrad," vyhrkla Nasuada. "Město hoří." Zamrazilo ji v zádech, když venku zaslechla další hromové zařvání.
"Hoří?" zeptala se zděšeně Farika. "Ale to není možné."
"Ty mi nevěříš?!" rozkřikla se Nasuada a rozběhla se chodbou dál. Tak já ti to ukážu.

Když zahnula za další roh, uviděla přesně to, co potřebovala. Okno. Doběhla k němu a vítězoslavně sjela supící Fariku od shora až dolů pohledem pětiletého dítěte. "Vidíš, hoř-" Zarazila se. Žádný oheň nikde vidět nebyl. Město poklidně dřímalo. Černočerná noc pořád kralovala a vypadalo to, že se ještě pěkných pár hodin nevzdá. Nasuada to nechápala. Nechápala, proč nikde nevidí červánky, které zahlédla ze svých komnat. Nechápala, kam se poděly ty plameny, které ještě před pár minutami stravovaly všechny střechy Ilirei. A hlavně nechápala, kam se poděl ten drak. Strašný, oheň chrlící, drak. Vždyť ho před chvílí slyšela řvát. Nechápala vůbec nic.

***

"Nechápu, co se to s ní děje," šeptal Ren. Jeho hlas prorazil i Nasuadinu otupělost způsobenou léky na uklidnění.
"Nejspíš jen stres," řekl někdo, koho nedokázala zařadit. Byl jí tak hrozně povědomý… Ale prostě si nevzpomněla… "Vždyť se nejspíš opět schyluje k válce," řekl opět.
Nasuadě se zachvěla víčka, a ještě než uslyšela klapnutí dveří, k jejím uším se donesl hlasitý dračí řev.

***

"Už ztichni! Přestaň!" křičela Nasuada do polštáře. V tuto dobu muselo začínat svítat. Jenže ji celou noc pronásledoval dračí řev. Když už si myslela, že to přestane, když si myslela, že se konečně vyspí, začalo to nanovo. Poslední dvě hodiny se už ani nezvedala z postele pokaždé, když noc pročíslo děsivé zařvání. Přesně věděla, co by spatřila. Nic. Jen poklidně spící město. Nikde žádné plameny. Nikde žádný drak.

***

První paprsky slunce pročísly obzor. Všude bylo ticho. Konečně, pomyslela si Nasuada a slastně zavřela oči připravená ponořit se do hlubokého, bezesného spánku, který tak potřebovala.
A pak to přišlo zase. Divoký řev a záblesk plamenů, které zahlédla i přes zavřená víčka.

Před svými dveřmi zaslechla rozzlobené hlasy:
"Nech ji být. Musí si odpočinout."
"Ovšem. Bude tu ležet, zatímco její lid umírá."
"Ale prosím tě. Na co ti bude, když Nas teď vstane a ještě víc se vyčerpá?!"
"Nas?! Tohle je směšné. Pusť mě do-" Dveře se otevřely a v nich stanula Nasuada. Murtagh na ni vyvalil oči. Vypadala hůř než včera. I přes její snědou pleť bylo vidět, jak je pobledlá. Tmavé kruhy pod očima byly výrazné jako nikdy předtím.
"Co se děje?" zeptala se, ale měla pocit, že odpověď už dávno zná.

"Útok na město," odpověděl Murtagh. "Šruikan se děje."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 23. února 2014 v 15:24 | Reagovat

Předešlý kapitoly jsem nečetla, ale tahle se mi líbí. Ale Nas se mi nelíbí. Proč sakra tak blouzní? Co se s ní stalo? :D Už se těším na další kapitolu. A doufám, že tam něco vysvětlíš! :-)

2 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 23. února 2014 v 16:30 | Reagovat

Další díl bude brzy ;) určitě v průběhu tohoto týdne ho zveřejním :) Dělala bych delší, ale nechci čtenáře odradit nějakou slohovkou. :D

3 the-hunter the-hunter | Web | 23. února 2014 v 22:56 | Reagovat

Šruikan? Ten Šruikan, kterému Arya vrazila kopí do oka a na kterého následně spadl strop? Hm, ten drak má víc životů než kočka ;).
Každopádně kapitola to byla skvělá. Zcela upřímně - nad svým slohem bys rozhodně naříkat neměla, navíc máš malé bezvýznamné plus za gramatiku :). Budu se opakovat, ale - netrpělivě čekám na další kapitolu!

4 Angela Angela | Web | 24. února 2014 v 15:42 | Reagovat

Je to skvělé! Nečetla jsem předchozí kapitoly, ale určitě dál číst budu... Jsem zvědavá, co se vlastně děje, a proč Nas tak blouzní. :)

5 Šárka Šárka | Web | 24. února 2014 v 18:54 | Reagovat

Má vidiny z budoucnosti, ne asi? :D Jsem zvědavá, doufám že nám brzo prozradíš, co s ní je doopravdy... jinak bude někdy další kapitola cesty za srdcem?

6 Ellnesa Ellnesa | Web | 24. února 2014 v 19:30 | Reagovat

Vize??? No, kapitolka se Ti povedla, jsem ráda, že jsi konečně přidala další!

7 Vědma Vědma | 25. února 2014 v 16:37 | Reagovat

Pěkně napsaný :D Ač nerada, těším se na tu povídku o však ty víš kom :D
A ohledně ankety - houbičky!! :D

8 Ilía Ilía | E-mail | Web | 25. února 2014 v 19:08 | Reagovat

[3]: Uvidíš. A děkuju :-D

[7]: Těš se :-D Těš se :-D

A děkuju všem :-D

9 krabiceplnapribehu krabiceplnapribehu | Web | 26. února 2014 v 20:33 | Reagovat

Je to skvělý :) nemůžu se dočkat další kapitoly! Baví mě to! :D d

10 Eamane Eamane | Web | 27. února 2014 v 11:21 | Reagovat

To je opravdu úžasná povídka! Těším se na pokračování :) ...

11 Calla Calla | Web | 27. února 2014 v 16:39 | Reagovat

Úžasný! Já Eragona nečetla, takhle tohle je pro mě vlastně úplně obyčejná povídka. A jsem ráda za to, že jsem tu knihu nečetla, protože já FF moc nečtu. Zvlášť na knihy, které znám. Strašně se mi je chce porovnávat a to je šatně. xD Ale opravdu super kapitoly. A já se omlouvám, že jsem je nekomentovala. Ale četla jsem je a jsou super! :) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama