RECENZE- Hvězdy nám nepřály

12. dubna 2014 v 0:01 | Ilía |  Knihy
Konečně. Konečně jsem se k té knize dostala. K největšímu bestselleru poslední doby. Máte na ni stejný názor jako já? Tak klikněte a čtěte. :)


Anotace

Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. "Nejvtipnější smutný příběh" je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.

Děj

Myslela jsem si, že bude jednoduché napsat tuto recenzi. Vždyť jsem při čtení držela v sobě tolik pocitů. Mělo by být normální, abych se z toho všeho snadno vypsala, no ne? Nejspíš ne. Tak začneme, než se tady rozpláču.
Děj této knížky je neuvěřitelně silný. Víte, já tenhle typ četby moc nevyhledávám. Moje mamka je zdravotní sestra, tak proč bych měla číst o něčem, o čem mi ona doma vypráví v jednom kuse. Nepotřebuju si o tom ještě k tomu číst. Ale neodolala jsem. Nemohla jsem to už dál odkládat po tom, co dala Ami na svůj blog trailer k filmu. Už jsem prostě nemohla bez té knížky vydržet. A udělala jsem dobře.
Kniha vypráví o Hazel, která trpí rakovinou v posledním stádiu. Už ani nemůže sama dýchat. Veškerý svůj volný čas tráví tím, že přemýšlí o smrti a pořád dokola čte knihu Císařský neduh. Jejím rodičům ale vadí to, že se Hazel ani nesnaží vyhledávat společnost, a proto ji posílají do podpůrné skupiny, kde se schází všechny děti, které rakovinou trpí také. A jednou se tam Hazel potká s Augustem. Ten rakovinu prodělal a přežil ji, i když kvůli ní přišel o nohu.
On je sexy kluk s tmavými vlasy a ona holka s divným účesem a tvářemi nafouklými od všech těch léků na zpomalení její rakoviny. Člověk by si nemyslel, že by se mu mohla Hazel líbit. Navzdory tomu na ni Gus však pořád zírá. A příběh pokračuje dál.
Stanou se z nich velmi dobří přátelé.
Gus je do Hazel zamilovaný až po uši, ona ho však odmítá. Říká, že je granát. Nikdo neví kdy, ale jednoho dne vybuchne a zničí všechno okolo sebe. Gus ale dál doráží a ona nakonec podlehne. Nedivím se jí. Kdo by dokázal odolat krásnému, vtipnému a chytrému klukovi, který se ke všemu ještě jmenuje August?! Já teda ne :D
A děj dál pokračuje. Jejich malé nekonečno zatím pokračuje dál.
Celým příběhem se ještě táhne dějová linka knihy Císařský neduh. Gus a Hazel hledají jejího autora, aby se ho mohla Hazel zeptat na otázky ohledně konce knihy dřív, než zemře. Za tímto účelem odjedou do Amsterodamu a spisovatele najdou. Víc vám neřeknu. Kdybych se vám zbytek pokusila vysvětlit bez spoilerů, tak byste ho nepochopili.



Hlavní postavy

Hazel- Ona je tak... úžasná. Je chytrá. Je vtipná. Je neskutečně silná. A je taky statečná. Není však statečná, protože neustále bojuje s rakovinou. Ona bojuje, protože musí. Je statečná, protože udělala věci, které udělala. Je statečná, protože je taková jaká je. A tohle mi nikdo nemluví. Nedivím se, že se do ní Gus zamiloval. Já být kluk na jeho místě, zamiluju se do ní taky. Ona je mi tak neuvěřitelně sympatická, jako už dlouho žádná dívčí hrdinka. A ona opravdu hrdinka je. Je smířená se svým osudem. Ví, že ji nečeká nic jiného než smrt a přesto se nelituje. Prostě úžasný charakter.

August- Uááá! Miluju ho! :D Přesně takhle by se měl chovat pravý kluk! Toto je vzkaz pro všechny kluky, kteří narazili na tuto recenzi. Přečtěte si Hvězdy a vemte si příklad z Guse!
Jeho vtip a náhled na život mě neskutečně bavil. Myslím, že si to přečtu znovu, abych se zas mohla zasmát.

Moje hodnocení

Hodně lídí říká, že člověk s rakovinou je statečný. Toto však není příběh o odvaze. Je to příběh o přátelství, rodině, nemoci, víře a hlavně lásce. Je to příběh o lásce, jakou by chtěla zažít každá z nás.
Při čtení jsem měla skoro pořád slzy na krajíčku. V jednom krásném momentě jsem brečela a smála se zárověň.
V mnoha recenzích jsem četla, že budu na konci brečet jak želva. Ale nic mě nemohlo připravit na to, co na konci opravdu přišlo. Ten konec byl tak dojemný a krásný a úžasný... a já nebrečela. Nemohla jsem. V prsou se mi usadil hrozný kámen. Nutil mě o té knize přemýšlet. Nutil mě si stýskat. Nutil mě k tomu, abych až do noci přemýšlela o osudech těch postav. Ale nedovoloval mi brečet. Snažila jsem se brečet. Opravdu. Třeba by se mi pak udělalo líp. Ale prostě to nešlo. A vlastně mizí až teď. Až po tom, co se ze svých pocitů můžu vypsat. Je mi hrozně líto, co se stalo na konci té knihy, ale to je prostě život. Nic s tím už nenadělám. Mohu být jen vděčná za to, že jsem si tu knihu mohla opravdu přečíst.
V knize je spousta filosofických myšlenek. Spousta krásných vět, které bych si chtěla pamatovat do konce života. Je jich ale tolik, že toho můj mozek nejspíš nebude schopný :)


P.S. V červnu (myslím, že je to v červnu :D) jde do kin film. Trailer je naprosto úžasný! Hrozně se na to těším a do kina určitě jdu. Tenhle příběh ve mě zanechal hlubokou stopu a neodpustila bych si, kdybych propásla filmové zpracování.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Taure Taure | E-mail | Web | 12. dubna 2014 v 7:14 | Reagovat

Sice tenhle druh čtení není můj styl,ale zní to zajímavě :-).

2 Eamane Eamane | Web | 12. dubna 2014 v 12:37 | Reagovat

Já jsem tento bestseller ještě také nečetla. Ráda bych si ho přečetla :)

3 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 12. dubna 2014 v 20:53 | Reagovat

Podle mě je to naprosto dokonalá kniha! Smutná, krásná, upřímná. Kniha je jak jsi napsala o lásce, rodině, přátelství, ale já bych napsala i o umírání. Protože smrt v této knize hraje velkou roli. Já jsem na konci brečela, hrozně moc. Četla jsem to již dvakrát a pokaždé jsem brečela. A myslím, že to můžu přečíst třeba třicetkárt a stejně mě to vždy dojme. Naprosto dokonale napsaná kniha. A ty filozofický myšlenky se mi děsně líbily! A ten trailer je dokonalý. Dost mě potěšilo, že je to hodně vět z knih. Že z toho  neudělali žádnou lacinou napodobeninu. Jinak moc hezká recenze. NA tuhle knihu je těžký napsat recenze :-)

4 Vědmi Vědmi | Web | 12. dubna 2014 v 21:21 | Reagovat

Tak podle mě to až takovej odvaz není (a ukamenujte si mě, jestli chcete!!). Jistě, je to celkem možná i smutný, ale...já se do čtení vyloženě NUTILA! Divím se, že jsem tomu vůbec dávala druhou šanci.
Tak, cynik promluvil.

5 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 6. května 2014 v 18:01 | Reagovat

Stále čekám až na mě dojde v knihovně řada . Všichni to doporučují a já furt říkám: Vždyť už se na to chystám! Fakt! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama